Během dvou večerů (21. – 22. 6.) zhlédli diváci celkem 15 studentských filmů ze 4 filmových škol (UTB Zlín, FAMU, VŠMU Bratislava, Creative Hill College Zlín). Projekce probíhaly pod širým nebem v překrásných prostorách Meditační zahrady u kostela sv. Jakuba v samém centru Lipníku nad Bečvou. Porota se jednohlasně zhodla na vítězi – filmu Cukr a sůl  Adama Martince, studenta katedry režie FAMU. Porota musela zvolit celkem tři vítězné snímky, ale kvalitních filmů bylo na festivalu k vidění rozhodně více.

Následující text představí kromě vítězných filmů i ty, které porotu upoutaly a o nichž nejvíce debatovala. Prní večer porotu zaujaly nejvíce dva filmy z FAMU a jeden kratičký animovaný ze Zlína. V sobotu vyhodnotila jako nejzajímavější dva tématicky i formálně odvážné filmy ze Slovenska (téma příchodu menstruace v pubertě a téma křehkosti rodiny). Vrcholem večera se stal již zmiňovaný vítězný film, po jehož skončení pozdravili publikum dva ne-herci, kteří ve filmu vystupovali.

Složení poroty:

Václav Kadrnka, režisér
Alena Doláková, herečka
Kateřina Karhánková, animátorka
Ondřej Sabol, Film & spiritualita

Člověk Kilimandžáro (Jan Hecht, FAMU)

Citlivá sondou do života doktorské rodiny, natočená s velkou pečlivostí a znalostí prostředí české nemocnice. Pediatrička ve středním věku, vyčerpaná poměry nemocnice na malém městě, zvažuje odchod za lepší prací do Německa. Syn jde na vysokou a doktorka cítí, že je to možná její poslední šance něco ve svém životě změnit. Její manžel, který pracuje ve stejné nemocnici v jejím útěku východisko nevidí. První polovina filmu se soustřeďuje na prostředí "klece" – nemocnice, kde doktorka pracuje. Film skrze její postavu pojmenovává neduhy malých nemocnic, které kvůli nedostatku profesionálního vybavení musejí pacinety posílat do nemocnice ve větším městě. Už v této části pracuje film s jemným absurdním humorem (hudební číslo pro děti v kostýmech exotických zvířat), který se plně rozvine ve druhé části.

Druhá polovina film začíná po příjezdu obou rodičů domů, kde je čeká syn se zablokovanými zády. Rodiče se rozhodnou případ vyřešit na místě, nebudou přece zbytečně jezdit do nemocnice. Komická situace s marnými pokusy napíchnout synovi žílu vypovídá autenticky o vztazích v rodině lékařů. Tyto scény jsou plné intimity mezi rodiči a jejich dospělým synem, který se dostal do situace jakou zažil naposled někdy v dětství, kdy mu rodiče ošetřovali odřená kolena. Režisér s naprostou jistotou vede herce (Lenka Vlasáková, Martin Finger), kteří na malém prostoru (29 min) dokázali vytvořit plastické postavy, u nichž si snadno domýšlíme celou jejich historii. Zralost scénáře, dialogů i režie je až udivující. Tvůrcovou výhodou určitě bylo, že čerpal z vlastní zkušenosti a situací, které měl dobře odpozorované. Film věnoval svým rodičům a Karlu Zichovi, jehož hudba hraje ve filmu podstatnou roli.

Noc s agamou (Tomáš Janáček, FAMU)

Dalším silným filmem prvního večera byla Noc s agamou Tomáše Janáčka. Ústřední postavou je prostitutka, která se snaží skloubit svou práci s výchovou sedmileté dcerky. Nemůže ji v noci nechávat samotnou a proto se s ní jeden večer "nastěhuje" ke svému zákazníkovi do bytu. Autor filmu klade důraz na zůraznění lidskosti postav. Když se řekne prostituce, představíme si pod tím asi něco nemorálního a nedůstojného. Janáčkův film ale zobrazuje noc prostitutky s osamělým mužem téměř jako setkání manželů. Hlavní roli v tom sehrává postava malé dcerky, díky níž ústřední postavy mění svoje chování. Situace v bytě najednou připomínají rodinné intimní chvíle, vrcholem je vaření kakaa uprostřed noci. Postavy přepínají mezi dvěma polohami – chvílemi se projevují jako rodina, ale vždy se vrací ke svým původním rolím zákazník-prostitutka. Nejedná se ale o sociální pohádku s laciným happy endem. Ukazuje setkání dvou lidí, kteří by si možná mohli být blízcí, ale jejich role jim neumožňují se k sobě přiblížit, pouze se spolu vyspat. Stejně jako v případě Člověk Kilimandžáro je i Janáčkův film natočen s jistotou, uvěřitelnými dialogy a gesty (výborný Jan Hájek).

Noc a agamou můžete (po zaregistrování) zhlédnout na webu Českého filmového centra: https://www.filmcenter.cz/cs/short-films/filmy/924-the-night-of-the-agama

Pod mrakem (Filip Bebiak a Zuzana Čupová, FMK UTB Zlín)

Kratičký animovaný film o trpaslíkovi, jemuž brání v opalování černý mrak, byl ve své kategorii jednoznačně nejsuverénější. Nekladl si za cíl pojednat existenciální téma, ani znázornit všeobjímající alegorii. Jedná se vlastně o pečlivě propracovanou anekdotu, která si hraje s divákem a na konci jej odmění vtipnou pointou. Jde o vybroušený tvar do posledního detailu. Pozoruhodná je komplexnost trpaslíkova světa, který paradoxně tvoří jen hora, řeka, trpaslíkovo obydlí a několik zvířátek. Vše do sebe zapadá, prostředí jakoby zrcadlilo trpaslíkovu osobnost. Veškeré mikro-situace, směřující k řešení trpaslíkova problému, jsou něčím pozoruhodné a vtipné (připevňování všech předmětů a zvířat hřebíky, liška lovící brouka, dávící se pták na vrcholku hory atd.). Humor tvoří jak výtvarná stylizace, pohyb postavy, ale i zvuky – vše v naprosté jednotě.

Pod mrakem můžete (po zaregistrování) zhlédnout na webu Českého filmového centra: https://www.filmcenter.cz/cs/short-films/filmy/920-cloudy

 "M" (Gabriela Gažová, VŠMU Bratislava) 

Výhradně s ženským štábem (až na strihače) natočila mladá režisérka svěží film o dvou pubeťačkách, které se brzy "stanou ženami". Nečeká je žádný přechodový rituál, ale trapná školní přednáška, kde jim asi čtyřicetiletá paní s křečovitým úsměvem rozdává vložky. Hrdinky filmu se ale vidí jako tvrdé rockerky, ač jejich zkoušky s kapelou mají stále blíž k dětským hrám, než k hudbě. Jejich největšího nepřítele ztělesňuje tělocvikář, který dívky z celé třídy věčně podezírá (někdy oprávněně), že předstírají menstruaci, aby nemusely cvičit. Film přibližuje komlikované a křehké období s ironií, ale téma nevulgarizuje. Obsahuje slabší místa, ne-herečky nejsou vždy  úplně přesvědčivé, ale po celou si film udržuje rebelskou náladu a chuť se s tímto přechodovým ženským obdobím vypořádat a nějak jej v sobě zpracovat. Ženské publikum po projekci jásalo a děkovalo režisérce za to, že je tady konečně trefný ženský film, ve kterém poznaly samy sebe.

Hřejivá komedie o depresi, šílenství a nesplněných snech (Michal Ďuriš ml., VŠMU Bratislava)

Otec, matka a dva dospívající synové. Každý tak trochu zvláštní a všichni svým způsobem nešťastní. Otec nedokáže přijmout syny, matka kvůli tomu zase otce a tím pádem ani on svoji ženu, trpící depresí. Rodinná ponorka, v níž se všichni pokoušejí hledat cestu k ostatním, ale vlastně se spolu ještě nenaučili mluvit, proto si musí pomáhat lepícími papírky. Film využívá čtvercový formát obrazu (připomínající nalepovací papírky), v němž působí postavy uzavřeně a situace bezvýchodně. Nikdo nemá dostatek prostoru. V některých scénách se situace uklidní, aby v zápětí přišel zmar a další nepochopení. Podle posledního záběru ve filmu lze soudit, že autor nehledá filmem východisko pro spletenec vztahů, ale povzbuzuje k vytrvalosti. Nedělá si iluze. Ví, že nikdy nepřijde den, kdy své vztahy vypilujeme k dokonalosti a všem nám bude dobře. Ale to neznamená, že nemůžeme být spolu.

Cukr a sůl (Adam Martinec, FAMU)

V samém závěru sobotního promítání přišel film, který všem porotcům vyrazil dech. Když se pak sešli ke společné poradě, nebylo třeba dohadovat se, kdo vyhraje první místo. Všichni nezávisle na sobě uvedli Cukr a sůl. Martincův film líčí jedno odpoledne a večer čtyř kamarádů, kteří se sešli společně posedět, popít a zavzpomínat. Všední námět z prostředí obyčejných chlapů kolem padesátky. Jeden kamarád už ale nepřijde. Staňa chybí a tak není nikdo, kdo by se chopil porážky beránka na grilování. Chlapi si opakovaně na Staňu připíjí a vždycky mu odlejí trošku lihoviny na zem. Jeden z kamarádů se ale nenapije a nepozorovaně vylije celého panáka na zem.

Večer se vydají na dřevo a přou se o to, jestli je vyhlédnutý strom už vyschlý, nebo ještě živý. Potom grilují a popíjejí. Řeč plyne. Chlapi mluví o všem možném, sprostě a přirozeně, jakoby neměli předepsané žádné dialogy. Civilnost jejich projevu v řeči i gestech dotáhl režisér téměř k dokonalosti. Autor filmu sestavil partu z neherců (obsadil i svého otce) a jednoho profesionálního herce (Leoš Noha) a jejich projevy sladil tak, aby žádný nevyčníval. Přítomná je chlapská ješitnost, neschopnost citových projevů, silácké řeči i jedno vylití bolesti. Všichni si sice drží odstup, ale zároveň je zřejmé, že k sobě mají blízko a jsou si vzácní. Za slovy, která mohou působit jako tlachání u piva se skrývá vzájemné porozumění. Jestli nazveme slovenský film „M“ studií ženské duše, tak Cukr a sůl je ponorem do duše můžů středního věku.

Tématu smrtelnosti se film dotýká po celou dobu, ale jemně, až nezřetelně. Téma filmem neustále probublává – nejen v dialozích, ale i v obrazových kompozicích. Tajemství smrti je stále přítomno, ale režisér jím postavy neubíjí. Nechává kamarády v klidu popíjet a radovat se. Nálada filmu evokuje přemítání nad smrtí biblické knihy Kazatel (9,5 a 5,17):

„Živí totiž vědí, že musejí zemřít, mrtví však nevědí vůbec nic. Žádné odplaty se už nedočkají, i pouhá vzpomínka na ně zanikla. ... Hle, co jsem shledal: Je dobré a pěkné, aby člověk jedl a pil a měl se dobře při veškerém klopotném pachtění pod sluncem v časných dnech života, které mu dal Bůh, neboť to je jeho podíl.“

Cukr a sůl můžete (po zaregistrování) zhlédnout na webu Českého filmového centra: https://www.filmcenter.cz/cs/short-films/filmy/922-sugar-and-salt

Seznam všech promítaných filmů:

1. Variace, režie: Peter Hoferica, 13 minut, hraný
2. How to get to Mars, Jarek Plouhar, 6 minut,hraný
3. Hrací skříňka, režie: Veronika Szemlová,15 minut, animovaný
4. Člověk Kilimandžáro, režisér: Jan Hecht, 29 minut, hraný
5. Noc s agamou, režie: Tomáš Janáček, 33 minut, hraný
6. Pod mrakem, režie: Filip Diviak, Zuzana Čupová, 5 minut, animovaný
7. Přítel, režie: Filip Gladiš, Jakub Klimeš, 10 minut, hraný

8. Vlčí stezky, režie: Noemi Valentíny, Vojtěch Dočkal, 10 minut, animovaný
9. “M”, dir. Gabriela Gažová, 2018, 22 minut, hraný
10. Dios Mios, režie: Vojtěch Javůrek, 8 minut, hraný
11. MK 10:9, režie: Valerie Recmanová, 15 minut, hraný
12. Hřejivá komedie o depresi, šílenství a nesplněných snech, režie: Michal Ďuriš, 22 minut, hraný
13. Sundáme to celý, režisér Štěpán Vranešic, 5 minut, hraný
14. Cukr a sůl, režie: Adam Martinec, 19 minut,hraný
15. Skříňostroj doktora Steina, režie: Gabriela Plačková, 15 min, animovaný

Ondřej Sabol