Lukáš Jirsa vybírá to nejzajímavější z letošního programu Karlovarského filmového festivalu. Nechybí mezi nimi Parazit, čerstvý vítěz Zlaté palmy, ani legendární 8hodinový opus Bély Tarra Satanské tango.
Aktuální dojmy Lukáše Jirsy z festivalu mžete sledovat na jeho instagramu: Zadarmo_do_kina
TOMMASO, Abel Ferrara
https://www.kviff.com/cs/program/film/5229652-tommaso/
Rodina, práce, umění. Touha, ženy, láska, duchovní zrání. V závěru shrne malá holčička celou podstatu filmu do jednoho slova: papa – tatínek. Tommaso je intimním filmem o otcovství a mužství. Je to dojemná zpověď amerického divočáka Abela Ferrary, který dnes žije v Římě životem pozdního otcovství a pokračující tvůrčí činnosti. V Římě ostatně žije i jedinečný Willem Dafoe, přítel a herecké alter ego Abela Ferrary. V rolích režisérovy manželky a dcery se představují vlastní manželka a také vlastní malá dcera Abela Ferrary. Velká nádhera obyčejného života.
Světlo mého života, Casey Affleck
https://www.kviff.com/cs/program/film/5228477-svetlo-meho-zivota/
Casey Affleck si jako herec vybírá velice neobvyklé a zajímavé role: vrah v nádherné tříhodinové fresce Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem (Andrew Dominik, 2003), menší ale důležitá role v intimním kosmickém dramatu Interstellar (Christopher Nolan, 2014) nebo muž trpící láskou v nádherném Přízraku (David Lowery, 2017), který se svými přáteli ve Varech osobně uvedl předloni.
Jeho režijní prvotina I’m Still Here (2010), dokumentární podvod na celý showbyznys v hlavní roli s Joaquinem Phoenixem, je v něčem překvapivě velice blízký podstatě snímku Knight of Cups (Terrence Malick, 2015). Hledání sebe sama v životě na mediálním výsluní.
Od jeho nového filmu Světlo mého života (2019) čekám dost.
Co uděláš, až svět vzplane?, Roberto Minervini
https://www.kviff.com/cs/program/film/5227663-co-udelas-az-svet-vzplane/
U filmů italského režiséra dlouhodobě žijícího v USA Roberta Minerviniho je pro mne téma vlastně nepodstatné. Věřím mu jako tvůrci i člověku. Měl jsem možnost s ním před lety natáčet delší rozhovor. Je to člověk upřímný, hledající pravdu života i záblesky krásy tam, kde by většina z nás nehledala nic, snad jen znechucení.
Naše doba, Carlos Reygadas
https://www.kviff.com/cs/program/film/5227642-nase-doba/
Carlos Reygadas natočil v roce 2007 nádherné Tiché světlo. Od té doby jeho tvorbu sleduji a na každý jeho film jsem velice zvědav. I když se s jeho radikalizací formy a intimní otevřeností ne každý divák ztotožní, něco podstatného v jeho filmech zahlédne snad většina z nás.
Amazing Grace, Alan Elliott a Sydney Pollack
https://www.kviff.com/cs/program/film/5228491-amazing-grace/
Filmy pro mne mnohdy otevírají dveře k hudbě, kterou bychom měli všichni znát z hodin hudební nauky na základní škole. Bohužel neznáme. Ještě před pěti lety jsem si myslel, že Aretha Franklin zemřela někdy v 80. letech minulého století. A pak jsem na YouTube narazil na video, kde zpívá dojatému Baracku Obamovi. Nádhera. Očekávám přívaly emocí – stačí se podívat na trailer a naskakuje mi husí kůže. Reakce publika jsou neuvěřitelné.
Manželé, John Cassavetes
https://www.kviff.com/cs/program/film/5229601-manzele/
Se studem přiznávám, že tvorba Johna Cassavetese je pro mne zatím takřka neprobádanou krajinou. Jeho snímek Manželé (nikoli muž a žena, ale tři chlapi – manželé bez manželek) doporučuje k vidění programový ředitel festivalu Karel Och. Bylo by neslušné toto dílo nepoznat, když mi festival v mém životě tolik dal.
Bílý bílý den, Hlynur Pálmason
https://www.kviff.com/cs/program/film/5229384-bily-bily-den/
První snímek Hlynura Pálamsona Zimní bratři patřil před dvěma lety v Locarnu k tomu nejlepšímu, co jsme tam viděli. Film byl uveden také v české distribuci a jsem rád, že i druhý režijní počin tohoto islandského tvůrce bude uveden v našich kinech.
Parazit, Bong Joon-ho
https://www.kviff.com/cs/program/film/5229662-parazit/
Pravděpodobně velice zžíravé drama s komediálními prvky o sociální nerovnosti vyhrálo Zlatou palmu v Cannes a patřilo také k favoritům tamní ekumenické poroty. (Ta ovšem nakonec ocenila snímek Terrence Malicka Skrytý život, který na MFF KV bohužel uváděn není).
Satanské tango, Béla Tarr
https://www.kviff.com/cs/program/film/5228489-satanske-tango/
Satanské tango (1994) Bély Tarra trvá 450minut (7,5 hodiny). Je to hraniční divácká zkušenost. Pokud se jí odvážíte a vytrváte, patrně nebudete litovat. Pamatuji si, jak jsem před lety na LFŠ UH šel v hluboké noci z projekce tohoto filmu ve Slováckém divadle. Pršelo, nikde nikdo. Byl jsem mimo čas a prostor. Umění dokáže měnit naše prožívání světa stejně jako náboženství nebo třeba náhlá osobní krize. Jsme vytrženi z naší rutinní všednodennosti, ocitáme se “nad” světem. Dotýkáme se něčeho podstatného v nás. Satanské tango je branou do světa “nad kupolí všedního dne” (J. Pieper).
Lukáš Jirsa
dramaturg TV Noe a filmový publicista
