Ve středu 20. 3. byl zahájen festival Jeden svět, který probíhá současně ve 48 městech po celé ČR až do 21. 4. Dramaturg TV Noe, Lukáš Jirsa, vybral z programu 10 filmů, které ho nejvíce zaujaly.
1) 20 dní v Mariupolu
Mstyslav Chernov, 2022, Ukrajina, 94 min.
Po začátku ruské agrese na Ukrajině v únoru 2022 zůstali novináři*ky z agentury Associated Press (AP) v obléhaném městě Mariupol. Film ukazuje zákulisí jejich práce a vznik šokujících záběrů, které obletěly svět.
Ukrajinský reportér Mstyslav Černov a jeho kolegové*yně riskují životy, aby zprostředkovali pravdu o ruské invazi na Ukrajinu. Jako jediný tým zahraničních korespondentů*ek přináší přímé svědectví o válečných zločinech během obléhání a obsazení města ruskou armádou. Dvacet dní se snaží z uzavřeného Mariupolu posílat materiály, které zachycují umírající děti, masové hroby nebo bombardování porodnice. Mnohé z nich média odmítla zveřejnit. Jsou to záběry, na které se nikdo nechce dívat, ale všichni by je měli vidět. Film ukazuje nejen situaci obyčejných lidí ve válce, ale také to, jak obtížné je válečnou realitu dokumentovat.
2) Domov Chagrin Valley
Nathalie Berger, 2023, Švýcarsko, 62 min.
Vypadá to tu jako na americkém předměstí 50. let minulého století. Obyvatelé Chagrin Valley, zařízení pro seniory*ky s demencí, vysedávají na předzahrádkách svých pomyslných domovů a scházejí se na náměstí, nad nímž nikdy nezapadá slunce.
„Proč jsem tady?“ ptá se devadesátiletá rezidentka Florence. Když jí zrovna slouží paměť, v jejím novém domově se jí líbí. Cení si obětavé péče ošetřovatelského týmu, s nímž ráda s nadhledem konverzuje. Rozhovory s lidmi ztrácejícími paměť zahrnují každodenní ujišťování o tom, co je zrovna za den nebo kolik je komu let. Film kromě mizejících duševních světů zaznamenává i tvrdou práci zaměstnanců*kyň, často ze sociálně vyloučených poměrů, které po noční směně v práci čeká další u nich doma. Idylickými kulisami zastřešeného maloměsta se proplétají sanitární vozíky a jeho obyvatelstvo společně tvoří svět, v němž se jedni hrouží hlouběji do minulosti, zatímco druzí s nadějí sní o lepší budoucnosti.
3) Fauna
Pau Faus, 2023, Španělsko, 74 min.
Jak vypadá zdravý vztah mezi lidmi a přírodou? Na to se ptá dokumentární film natočený v lesích nedaleko Barcelony. Tam, kde se stáda ovcí pasou na rozkvetlých loukách těsně sousedících s hypermoderní laboratoří na výzkum proticovidové vakcíny.
„Jako bychom byli z pravěku a oni z vesmíru,“ glosují pastýři přítomnost špičkových vědců a vědkyň za humny svých farem. Oproti vytíženým laboratořím, na které byla během covidu upřena pozornost celého lidstva, je jejich profese na pokraji zániku. Přitom na dodávkách zvířat pro účely testování vakcíny celý vědní obor mikrobiologie bytostně závisí. Sterilními chodbami laboratoří se prohánějí stáda kůzlat, ovcí i prasat, aniž tuší, že živá se odsud nedostanou. Snímek vypráví o vztahu lidí, zvířat a vědy v postpandemických časech.
4) Hledím k aleji štěstí
Sreemoyee Singh, 2023, Indie, 75 min.
Skrze lásku k íránské poezii nahlíží mladá režisérka situaci perské filmové a umělecké komunity, která kvůli kritice režimu čelí každodenním hrozbám ze strany místních autorit.
Jaká je role žen v íránské literatuře a filmu? A co vůbec znamená natáčet politické filmy v zemi, kde se režim prolíná s náboženstvím? Fascinovaná íránskou kinematografií a poezií feministické básnířky Forúgh Farrochzád se režisérka vydává za osobnostmi perské kulturní scény. V rozhovorech pořízených v průběhu šesti let se ukazuje vliv íránského režimu na místní uměleckou a aktivistickou scénu, která žije a tvoří navzdory neustálému strachu o život a svobodu. V hledáčku morální policie ovšem nejsou pouze umělecké osobnosti, ale třeba i ženy, které si dovolily na veřejnosti odhalit vlasy. Režisérka nabízí komplexní vhled do života kritiků*ček režimu v současném Íránu skrze křehký jazyk své milované básnířky.
5) Hlídka
Camilo De Castro, Brad Allgood, 2023, Nikaragua/USA, 83 min.
Export hovězího masa je jedním z pilířů nikaragujské ekonomiky, gigantický byznys však s sebou zároveň nese devastaci obrovských ploch pralesa. Mnohem slabším, ale vytrvalým protivníkem jsou mu skupinky místního obyvatelstva.
Komunity Rama a Kriol jsou původní obyvatelstvo deštného pralesa a potomstvo afrických otroků z doby kolonialismu. Na kánoích i pěšky pročesávají přírodní rezervaci Indio Maíz, hledají nelegální osadníky a snaží se jim zabránit v ničení pralesa. Zemědělci pracující pro bohaté chovatele dobytka se ovšem nijak netají tím, že s kácením nemají v úmyslu přestat, po hovězím z Nikaragui je totiž velká poptávka zejména v USA. Lidé se však musí rozhodnout: peníze, nebo život? Ti, pro které je prales domovem, mají jasno. Zkorumpovaná vláda i policie jejich naléhání ignorují a odmítají jednat, a tak se místní pokoušejí svého cíle dosáhnout nejrůznějšími jinými cestami.
6) Hrubé národní štěstí
Dorottya Zurbó, Arun Bhattarai, 2024, Bhútán/Maďarsko, 94 min.
Bhútán se dlouhodobě pyšní vysokou mírou „hrubého národního štěstí“. Dokument sleduje dva vládní zaměstnance, kteří cestují nádhernou himálajskou krajinou a zjišťují, že HNŠ není jen číslo, ale také množství smutných i veselých příběhů.
Jak šťastná jste byla včera? Vlastníte ledničku? Kolik máte koz? Formulář pro výpočet štěstí zahrnuje celkem 148 podobných otázek. Starý mládenec Amber je jedním z několika desítek úředníků, kteří je pokládají obyvatelstvu Bhútánu. Spolu se svým kolegou navštěvuje malebné horské vísky a baví se s místními o jejich spokojenosti. Vláda doufá, že výzkum potvrdí pozici Bhútánu coby jedné z nejšťastnějších zemí světa. Pohledy do soukromí jednotlivých respodentů*ek i samotného Ambera, který touží po rodině a pečuje o nemocnou matku, ale ukazují, že život v himálajském království není pro všechny pohádkou.
7) Jiříkovo vidění
Marta Kovářová, 2023, Česká republika/Slovensko, 77 min.
Umělkyně Marta se společně se svým otcem, vědcem Jiřím, vydá na cestu s cílem zachránit svět, ale i vzájemně si porozumět. Dokument je humornou observací rodinného snu, který se ale ne vždy setkává s pochopením veřejnosti.
Režisérka Marta Kovářová natočila globální home esej, která je portrétem jejího otce Jiřího Svobody, uznávaného fyzika, jenž přichází s „jednoduchým“ plánem na záchranu světa – sjednotit systém zpoplatnění těžby uhlíku. Ale protože je Jiří pouze podezřelým fyzikem, nikoliv klimatologem nebo politikem, není jeho hlas ve veřejném prostoru slyšet. Ačkoliv Marta a Jiří společně objíždějí mezinárodní summity, zdá se, že jejich úsilí nepřineslo po roce žádný pokrok a zůstává pořád jejich soukromou domácí revolucí. Zatímco tahle skutečnost Martu emočně vyčerpává a klade si ji za vinu, Jiří si zachovává flegmatický přístup nejen k otázkám vědy, ale i k životu.
8) Květ burití
Renée Nader Messora, Joao Salaviza, 2023, Portugalsko/Brazílie, 124 min.
Osmdesát let pronásledování, bojů za svobodu a tradičních rituálů. Filmová poema, oceněná v Cannes, oživuje pohnutou historii kmene Krahô, který žije v srdci amazonského pralesa.
Neklidnou historii brazilského kmene Krahô sleduje film od masakru rozpoutaného v roce 1940 dvěma farmáři až po současnost, kdy je domorodé obyvatelstvo nuceno bránit posvátné území před rozpínavými korporacemi. Historické trauma je předáváno z generace na generaci spolu s tradičními rituály. Ve filmu se setkává minulost s přítomností, realita s vizemi, etnografický dokument s melancholickou baladou. Podmanivý příběh o odolnosti lidí i vzpomínek přitom vypráví samo původní obyvatelstvo, které během kolektivně probíhajícího natáčení stálo před kamerou i za ní.
9) Mediha
Hasan Oswald, 2023, USA/Irák/Turecko/Sýrie, 91 min.
Dospívající jezídská dívka natáčí život po návratu ze zajetí tzv. Islámského státu. Sama překonává traumata, zároveň se stará o mladší bratry a snaží se najít unesené příbuzné.
Patnáctiletá Mediha dostala kameru, aby mohla vyprávět svůj příběh. V roce 2014 ji unesli bojovníci ISIS a prodali ji jako sexuální otrokyni. Dívka teď žije se svými bratry Ghazuánem a Adnánem v táboře na severu Iráku a snaží se společně zacelit rány na duši. Na začátku na sebe kameru otáčí nesmělá traumatizovaná dívka. Postupně však sebere sílu a začne hledat matku a nejmladšího sourozence. Osloví profesionální záchrannou skupinu, která podstupuje nebezpečné akce v Iráku, Sýrii a Turecku, aby nezvěstné příbuzné našla. Ti zmizeli stejně jako tisíce dalších příslušníků*ic etnické a náboženské menšiny jezídů.
10) Modlitba za Armagedon
Tonje Hessen Schei, Michael Rowley, 2023, Norsko, 96 min.
Někteří lidé čekají na druhý příchod Ježíše Krista a řada z nich věří, že než se objeví, musí lidstvo stihnout série katastrof vrcholících koncem světa. V USA jsou takových lidí spousty a jejich vliv sahá až do nejvyšších pater americké politiky.
Podle fundamentalistického evangelikálního výkladu Bible se má Ježíš zjevit na bílém koni a se zbraní v ruce vést vojska, která mají pobít nepřátele vedené Satanem. Přesvědčení o blížícím se konci světa není okrajovým fenoménem, jak by se mohlo zdát, ale ovlivňuje konkrétní kroky v americké podpoře Izraele a systematického vysídlování původního palestinského obyvatelstva. Ospravedlnění militantní politiky je totiž podle vlivných evangelikálních kazatelů možné najít v Bibli – a množství politiků, včetně administrativy Donalda Trumpa, po těchto argumentech s radostí sahá a upevňuje si tak voličskou základnu mezi evangelikály, k nimž se v USA hlásí skoro čtvrtina voličů*ček.
Výběr filmů – Lukáš Jirsa, filmový publicista a dramaturg TV Noe
Anotace k filmům jsou převzaty z oficiálního webu festivalu.
